Zpětně si uvědomuji, jak naivní jsem byla na začátku, že si půjdu zaběhat svých 40 minut na pročištění hlavy … Po 15 minutách v botách barefoot jsem si odvařila lýtka (m. soleus konkrétněji) … Protože si však ráda ze všeho beru tu lepší stránku věci, jsem ráda, že jsem nemohla další tři dny chodit, protože jsem objevila podstatný kus fyziologického (zdravého) chování svých nohou při běhání …
Při výběhu z baráku jsem si začala uvědomovat, jakou cítím lehkost – jak při dopadu, tak při odrazu chodidla – snad poprvé mě neomezovala bota svou měkkostí (zdánlivě žádoucí), rozměry (především v šířce přední části nohy) a „poddajností“. I když se nohy cítily lehce a mohly pohybově „dýchat“, postupem času jim bylo tvrdě naznačeno, že teď už dopady bota odpružovat nebude, a že se budou muset začít snažit samy. Samozřejmě mé příčně ploché nohy tvrdě protestovaly a už od prvních kroků jsem cítila výraznou bolest pod prsty (v místě vrcholu spadlé klenby). Bolest se záhadně nestupňovala, což bych očekávala a po půl hodině už jsem ji cítila minimálně, po doběhu či další den vůbec. Když jsem si začínala po pár minutách běhu také „odvařovat“ lýtka, zjistila jsem, že je to asi proto, že je poprvé používám? V životě mě nebolela lýtka po hodinovém běhu či náročnějších tréninzích. Jediné vysvětlení mě napadlo, že měla možná konečně prostor pro to – dělat svou práci – tlumit odraz nohy společně s krátkými svaly nohy a odrážet nohy od země. Zpětně si uvědomuju, že jsem nikdy nepřikládala důraz na to, jak noha dopadá a odráží se od země (v žádných botách). Po běhání také vždy cítím koleno a záda, patřičné protažení a zacvičení má efekt jen na půl. Po tomto výběhu mě vůbec nebolelo koleno, ani trochu záda. Jiný styl běhání se možná promítnul do vyšších partií těla? Nevím. Povíme si za měsíc :-). Ať už se zdá, že jsem byla až moc přecitlivělá na veškeré podněty, nemyslím si, že je to na škodu – je to naše tělo, vnímejme ho více. I cílem fyzioterapie je poznávat své tělo a poté se k němu chovat efektivněji, tedy zdravěji (zjednodušeně řečeno).
Barefootová bota z mého pohledu odkrývá novou dimenzi používání nohy nejenom v dynamickém pohybu jako je běh. Barefootový běh tak může poodhalit slabiny, které normální bota, vypolstrovaná od špičky až k patě, neumožňuje, či zcela zakrývá!! Věřím, že běh ve standardní obuvi může dlouhodobě skrývat i různé bolesti aktivních sportovců (běh po rovině, v terénu, kratší i delší trasy), které se pak mohou vygenerovat v rozmanitý typ bolestí. Zde vidím velmi úzké propojení s fyzioterapií – snažíme se rozklíčovat příčinu obtíží, řetězení bolestí do jiných části těla. Dalo by se říct, že nová zjištění skrz barefootovou obuv mohou rozšiřovat obzory nejenom „uživatelům“, ale také nám fyzioterapeutům a poodkrývat příčiny obtíží.
Eliška
