Když jsem poprvé vyběhla s Vivobarefoot běžeckou botou (Vivobarefoot STEALTH), již jsem měla za sebou asi 3 měsíce nošení Vivobarefoot pro běžnou chůzi. Bylo to jako vývoj – jít do dalších botů téže ověřené značky. Stane se z toho jakási závislost, protože jiná bota Vám na noze prostě už vadí. I když spousta mých kamarádek kroutilo hlavou nad módní nedostatečností k různému typu oblečení, moje nohy byly šťastné. Chozením v barefoot obuvi se se mnou nohy začaly bavit – dost razantně mi daly najevo, že musím zpomalit, jinak mě to bude bolet nejenom na chodidlech. Ze začátku mi duněla i hlava, když jsem „netlumila“ nárazy na patu svaly chodidla. Jenže to znamenalo vyjít tak min. o 10 – 15 minut dříve na tramvaj a přijít párkrát pozdě… Povedlo se, noha se začala formovat, v nové formaci J opírat a vlastně fungovat. I moje vysoká noha (vysoce klenutý vnitřní oblouk podélné klenby nožní) s příčným plochonožím pod „prsty“.
Zvolení běžecké obuvi byl tak další stupeň, protože mi moje staré boty, tradiční populární značky, začaly být malé. Pro srovnání – boty jsem mívala (jak běžecké, tak basketbalové) vel. 42 (8), nyní mám 43 (9). A tak jsem je vyměnila. První běhy, jak jsem psala dříve, byly dosti bolavé jak pro chodidla, tak pro lýtka, která konečně přestala být despoticky držena malou botou a začala pracovat. Častější běhání však dlouho nepřinášelo ústup těchto bolestí. V terénu, kde byly drobné nerovnosti moje nohy dost trpěly, a proto jsem vyhledávala už jen trávu a měkčí povrchy. „Měla jsem přece jenom půl hodiny na to si zaběhat, a ideálně stihnout nějaký pořádný okruh!“ … Až zpětně si uvědomuju, že jsem byla jako nejeden z mých milých pacientů – „Sestři, a zítra už to bude dobré, jo? Za chvíli už to budu umět?“
Chtěla jsem to hned, a po 2 měsících jsem to vzdala, kvůli výrazným bolestem chodidla. Protože jsem však potřebovala být HNED „ready“ na 5BV, které se blížily, musela jsem zvolit jinou variantu obuvi, která mi dopady odtlumila v nerovnostech Beskydského terénu. Nyní jsem stále na začátku sžití se s běžeckou obuví barefoot, která neodtlumuje dopady za moje klenby nohy. Ještě to bude asi chvíli trvat, ale naučila jsem se opět něco nového jako nejenom jako fyzioterapeut:
Barefoot bota je o Vás. Pokud Vás noha v ní bolí, bota za to určitě nemůže! Něco změnit musíte Vy!
Ať už máte jakýkoliv typ nohy, berte na vědomí všechny informace, které Vám chodidla dávají – a to je někdy i zpomalit, zrychlit, zastavit, uvědomit si a pokračovat …
Pokud máte zdravá chodidla, a jste bez obtíží, mělo by Vám lepší uvědomění si pohybu (výše zmíněné) stačit. Pokud máte nějaký typ plochonoží, můžete očekávat menší či větší obtíže. Neznamená to však, že barefoot pro Vás není vhodná, ale že by se něco ve Vaši chůzi či běhu mělo změnit (vnímavější si najdou cestu i sami, méně vnímaví nezoufají a kontaktují vnímavého fyzioterapeuta J). A jak se mohou chovat jednotlivé typy plochonoží v barefoot botě (čistě moje empirie z praxe)? Je v tom dle mého názoru velký rozdíl:
- Všeobecně vnímám podélně plochou nohu jako línější, kde jakýkoliv stimul u pacientů vítáme. Často stélky v botě, které mají paradoxně noze pomáhat, podepírat, ji akorát utlačují a zdaleka „nahrazují“ klenbu nohy. Proto pro tento typ nohy budou bolestivé začátky spíše v oblasti paty, kdy noha plácne na zem po úderu paty. Pokud se rozhodnete běhat, postupně dávkující se zátěž a „ošahání“ barefoot obuvi bude jen prospěšné. Noha podstupuje jakýsi svalový trénink (krátkých i dlouhých svalů chodidla). Je tak nutné uvědomělejší tlumení dopadů nohou, ale také aktivnější odrazy nohou. Noha si zvyká, že přestává být líná, ale aktivní. S tím souvisí samozřejmě i rychlejší únava. Nepřežeňte tak začátky!
- Příčně plochá noha se jeví trošku jinak – je spíše přetížená (tužší) v přední části chodidla. U chůze barefoot, POMALEJŠÍ chůze, klenba může dostat příjemný prostor pro to rozvinout prsty a opřít se o ně, o VŠECHNY (nejenom pod 2. a 3. prstem). Běhání v barefoot vyžaduje velkou porci trpělivosti a obezřetnosti. Doporučuji tak jednoznačně u takového typu chodidla se v botě nejprve naučit chodit, a po čase začít běhat. Postupný výběr správného zatížení, délky kroku, síly zatížení chodidla apod., tak může předejít bolestem a v horším případě i nějakému poškození nohy. Nerovnosti (i drobné) zvládá zdravá noha prostě lépe a rychleji.
Přeji příjemné objevování svých nohou, ať už jsou jakkoliv přirozeně klenuté!
